Pro lipidy se sice v češtině obecně vžil název „tuky“, prakticky to však není zcela přesné, neboť tuky jsou pouze jednou, i když významnou podskupinou lipidů. Jedná se tedy o podobný problém jako v případě sacharidů. Lipidy jsou organické sloučeniny rostlinného, živočišného nebo mikrobiálního původu. Lze je vyrábět hned několika způsoby (např. lisováním, vyškvařováním, tlučením nebo odstřeďováním).
Do kategorie lipidů sice spadá celá řada pevných i kapalných látek, ty nicméně mají jednu společnou vlastnost. Všechny bez výjimky jsou totiž nerozpustné ve vodě (tzv. hydrofobnost), na druhou stranu jsou velice dobře rozpustné v organických rozpouštědlech. Z lipidů jsou tvořeny cytoplasmatické fosfolipidové membrány, tuky, másla, oleje, ale i včelí plástve.
Lipidy a jejich funkce v organismech
Lipidy jsou důležitou součástí správného fungování organismů. Jedná se konkrétně o funkci strukturní (jako součást biologických membrán), regulační (steroidní hormony, vitaminy A, D, E a K atd.) a ochrannou (obal některých orgánů, např. ledvin). Funkcí lipidů je rovněž tepelná izolace (podkožní tuk), přičemž jsou rovněž rozpouštědlem pro určité lipofilní látky. Tvoří také důležitou složku potravy heterotrofních organismů.
Jedná se však v první řadě o energeticky velice bohaté látky (až 38 kJ/g), v živočišných organismech (a v mnoha rostlinných semenech) tak fungují jako zdroj a zásobárna energie. Jsou přitom dokonce bohatším zdrojem energie než sacharidy. Pro člověka patří společně právě se sacharidy a také s proteiny k makronutritientům. Lipidy se skládají z esenciálních mastných kyselin, které tělo musí přijímat v potravě. Mastné kyseliny se dělí na nasycené a nenasycené.
Je však nutné jmenovat i záporné vlastnosti. Nasycené mastné kyseliny jsou totiž pro člověka všeobecně považovány za škodlivé, měli bychom tedy přijímat spíše mastné kyseliny nenasycené. Při přepalování (živočišných) tuků vznikají určité karcinogenní látky, například akrolein, který sice dodává masu chuť, na druhou stranu se významně podílí na rakovině tlustého střeva. Kromě toho často dochází k hromadění tuku pod kůží, a tedy k obezitě.
Základné dělení lipidů
Lipidy lze dělit hned několika způsoby. Při základním dělení tvoří první velkou kategorii tzv. homolipidy neboli jednoduché lipidy, které tvoří dvě podskupiny. Jedná se o tuky a oleje, které jsou estery vyšších karboxylových kyselin a trojmocného alkoholu glycerolu. Druhou skupinou jsou potom vosky (estery vyšších alifatických kyselin a alkoholů). Mezi homolipidy jsou někdy řazeny i isoprenoidy (terpeny a steroidy nebo karotenoidy), jež ale někdy nalézáme v samostatné skupině.
Druhou kategorií jsou tzv. heterolipidy neboli složené lipidy (někdy nazývané i lipoidy), u nichž se v molekule nalézá část nepatřící k lipidům. Jedná se například o fosfolipidy (obsahují kyselinu fosforečnou), glykolipidy (obsahují sacharid) a v neposlední řadě o lipoproteiny (proteiny s navázanými lipidy), které jsou součástí krevní plazmy, cytoplazmy a buněčných membrán, ale také vaječného žloutku.