Voda (H20) patří k nejdůležitějším látkám na Zemi. Tato chemická sloučenina vodíku a kyslíku je společně se zemskou atmosférou substanciální složkou pro existenci života na naší modré planetě. Vodu přitom můžeme nalézt ve třech skupenstvích – v kapalném (samotná voda), v pevném (led, sníh) a v plynném (vodní pára). Množství vody je na Zemi stálé, její koloběh je pak právě velmi důležitý pro existenci života.
Vodu lze pochopitelně nalézt i v jednotlivých organismech, kde plní veledůležité funkce. Kromě organických sloučenin (proteiny, sacharidy, lipidy atd.) jsou potom mimo vodu ještě ze sloučenin anorganických významné pro chod organismů oxid uhličitý (CO2), což je výchozí látka fotosyntézy, nebo amoniak (NH3). Ten je zase výchozí pro biosyntézu dusíkatých organických sloučenin.
Voda v organismech
Voda má v organismech skutečně mnoho důležitých funkcí. Jde totiž o velice dobré rozpouštědlo a zároveň příznivé prostředí pro reakce. A nejen to – sama se může reakcí účastnit (tzv. hydrolýza). Hned 90 % vody získávají organismy z prostředí, a to za pomoci kořenů nebo z potravy, přičemž zbylých 10 % vytvářejí reakcemi. Pro rostliny je přitom voda zdrojem vodíku pro redukce při fotosyntéze.
Z dalších funkcí vody lze jmenovat umožnění transportu látek, důležitost pro homeostázu (tedy stálost vnitřního prostředí) a svou roli má nepochybně také jako stavební složka buněk a makromolekul. Voda je pro organismy potřebná i z hlediska energie a v neposlední řadě se podílí na tepelné regulaci.
Z hlediska obsahu živin (čili úživnosti neboli trofie) lze vodu dělit na sedm různých kategorií. Velice slabě úžívné až zcela neúživné jsou tzv. ultraoligotrofní vody, následují oligotrofní vody se slabou úživností, potom dystrofní vody, mesotrofní vody (středně úžívné), eurotrofní vody, polytrofní vody a nejvyšší úživnost mají tzv. hypertrofní vody.
Člověk a voda
Obsah vody se v průběhu života člověka významně mění. Plod, kterému je šest týdnů, je tvořen z 97 % vodou. U novorozeného dítěte je však podíl vody již daleko nižší (76 %). A ve stáří tvoří voda pouze 50 % člověka. Pokud porovnáme obě pohlaví, dojdeme k poměrně zajímavému závěru – muži totiž obsahují více vody než ženy. Z celkového hlediska obsahuje lidský organismus 65 % vody, z toho jsou dvě třetiny intracelulární, tedy vyskytují se uvnitř buněk, a jedna třetina vně (tzv. extracelulární voda).
Voda je v organismu nejvýše zastoupena v krvi (83 %), a naopak nejméně ji najdeme v tukové tkáni (pouze 10 %). Při nedostatečném množství vody dochází k tzv. dehydrataci organismu. K té může dojít při sníženém příjmu vody, nebo naopak při přílišném výdeji (např. při silných průjmech či při nadměrném pocení). Dehydratace je ze zdravotního hlediska velice vážnou záležitostí, a může dokonce skončit i úmrtím.